Aneta SNOPOVÁ, moderátorka
Před třemi lety jsme se věnovali kauze rozpadajícího se secesního Nádraží Vyšehrad. V památkové oblasti jde o největší ostudu Prahy, která zatím nenašla způsob, jak cennou budovu ležící v ochranném pásmu UNESCO zachránit. Světová organizace pro kulturu navrhuje vyvlastnění soukromého spekulanta. Takové řešení u nás ale nebylo v případě kulturní památky po roce 89 nikdy uplatněno a vzhledem k naší historii vzbuzuje velké emoce. Více v reportáži Davida Vondráčka.
David VONDRÁČEK, redaktor
Toho jedenáctého vpodvečer, večer mi přicházely fotky, že se drolí Nádraží Vyšehrad.
Josef ŠVEC, komentář
Zřejmě v souvislosti s tím, že přestalo mrznout, ta promočená fasáda prostě začala odpadávat, velký kusy, a na rozdíl od toho, že to se stane dvakrát třikrát za rok, tak to prostě bylo dvacetkrát za den nějakej kus na zemi.
Andrea ZOULOVÁ, mluvčí Prahy 2
Jako první vlastně úplně bylo nejjednodušší uzavřít vlastně přilehlou komunikaci, osadit ji dopravním značením tak, aby nemohlo dojít například k pádu dalších kusů na auta nebo i na chodce.
David VONDRÁČEK, redaktor
Proč ty haldy písku dneska?
Andrea ZOULOVÁ, mluvčí Prahy 2
Důvod je naprosto jednoduchý, protože ten písek by tlumil případné dopady kusů, které by mohly z toho odlétnout, z té budovy a spadnout na vozovku.
David VONDRÁČEK, redaktor
Když jsme před třemi lety o zkáze bývalého secesního Nádraží Vyšehrad, ležícím v ochranném pásmu organizace OSN pro kulturu, natáčeli naposledy, odmítal český stát vůbec uvažovat o vyvlastnění soukromého majitele rozpadající se památky. Na rozdíl od světové organizace.
Josef ŠTULC, viceprezident české sekce Mezinárodní rady pro památky UNESCO
Stát by měl prostřednictvím magistrátu hlavního města využít své pravomoci vyvlastnění bývalého Nádraží Vyšehrad a předat jej jinému investorovi, který bude ochoten a schopen jej opravit a znovu zprovoznit.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury /ČSSD/, 20. 1. 2020
Já sám osobně mám celou řadu lidí, které jsem potkal, a oni /nesrozumitelné/ mají v paměti to, že jejich rodiny byly poměrně dost brutálně v této zemi vyvlastněny způsobem, který se dá těžko hájit.
David VONDRÁČEK, redaktor
Po třech letech se k tématu existence této kulturní památky vracíme. Téma kontroverzního vyvlastnění se nám vrací jako bumerang. Tentokrát ale už v jiném světle. Přibývá státních i samosprávných orgánů, jež vidí zestátnění soukromé památky už jako reálnější. Pouze ale jako výjimečný nástroj vyvlastnění za náhradu, až když se vyčerpají úplně všechny jiné možnosti.
Pavel UHL, právník
Tady samozřejmě existuje nějaká zkušenost se znárodňováním ve 40. a 50. letech a potom tady existuje určitý hypertrofovaný kult vlastnictví a vlastnického práva. A tyto dvě tradice se vlastně promítají do toho, že vůči tomuto kroku existuje nějaká ostražitost a veřejné orgány k ní přistupují výjimečně.
David VONDRÁČEK, redaktor
Vraťme se krátce ke starší i novější historii tohoto místa. Secesní nádraží s podchodem tu stojí od počátku 20. století. V době tzv. reálného socialismu už začala budova chátrat, ale ještě držela pohromadě.
anketa
Já si to pamatuju, protože říkám, já jsem nastoupila do tiskárny v 58., pořád to bylo udržovaný, pořád to šlo, až pak najednou to uzavřeli, když přestaly tady jako stavět vlaky. Tu stanici zrušili.
David VONDRÁČEK, redaktor
V roce 1960 přestaly ve stanici zastavovat vlaky. Až do začátku 21. století byla stanice obyvatelná. Sídlil tu i výpravčí, i když tu vlaky už nezastavovaly.
Lukáš ZÁSTĚRA, výpravčí na Nádraží Vyšehrad v roce 2000
Tady byly dvě místnosti, jedna velká dopravní kancelář a za tím potom byla šatna, kde jsme měli skříňky, a tam jsem se převlíkali.
David VONDRÁČEK, redaktor
Tak jako srdce pláče.
Lukáš ZÁSTĚRA, výpravčí na Nádraží Vyšehrad v roce 2000
To pláče, to si pište. Pokaždý, když tady jedu vlastně vlakem, tak je to takovej smutnej pohled, no.
David VONDRÁČEK, redaktor
V roce 2006 přestalo už nádraží úplně sloužit svému účelu a vlastník České dráhy se rozhodl, že secesní budovu pronajme. Veřejnou soutěž na rekonstrukci vyhrálo sdružení Nová Perla. To se zabývá rekonstrukcemi a oživováním převážně industriálních staveb. Zajistilo si padesátimilionový grant na renovaci a chtělo tu mít výstavní prostor pro moderní umění a kavárnu.
Ivan MEČL (kulturní centrum Nová Perla, Kyjov u Krásné LÍPY),
Ten projekt byl velmi citlivý vůči toho rázu nádraží, taky to byla podmínka památkářů, celé jedno křídlo mělo být věnováno spíše živému umění a střed a pravé křídlo mělo být věnováno, to bylo to srdce, to byla ta galerie.
David VONDRÁČEK, redaktor
Objekt s přilehlými pozemky tehdy získala za 41 000 000 dnes už neexistující firma, která ho obratem prodala jiné, dnes také neexistující. Ta navíc měla od městských orgánů slíbeno, že za renovaci památky bude moct stavět v její blízkosti dva nové domy. Skutečné vlastníky se nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat. Teď chráněná památka s přilehlými pozemky patří firmě Miquelira Limited, která sídlí na Kypru. Kontakt na majitele této firmy zná jen několik úředníků radnice na Praze 2. Já bych s nima chtěl udělat rozhovor, poslal byste mi ten mail, ať já aspoň vím…
Andrea ZOULOVÁ, mluvčí Prahy 2
Já nemohu, bohužel. Nezlobte se. To je součástí /nesrozumitelné/, já k tomu nejsem oprávněná. Opravdu ne.
Josef ŠVEC, komentář
V momentě, kdy tady skončil výpravčí, tak se tý budovy zmocnili bezdomovci, který se tam nastěhovali, kromě toho, že rozkradli tu střechu a rušili nás rámusem, si na půdě udělali ohýnek, tady byly prostě hasičský manévry.
David VONDRÁČEK, redaktor
Z podnikatelského rejstříku se nám podařilo vyčíst propojení stávajícího vlastníka bývalého Nádraží Vyšehrad Miquelira Limited s firmou Slavkov Bydlení, která by měla sídlit v druhém patře paneláku na pražském Slunečném náměstí 11. Slavkov Bydlení, a.s.
zaměstnankyně
Se to tady strašně střídá, takže to nestíhám.
David VONDRÁČEK, redaktor
A Slavkov Bydlení taky vám nic neříká?
zaměstnankyně
Ne, to vůbec. Určitě se tady nikdo nepohybuje, kdo je z takovýhle firmy.
David VONDRÁČEK, redaktor
V minulých letech se pražský magistrát pokoušel od rychle se měnících majitelů památku odkoupit. Pokaždé bezvýsledně. Pražská radnice se chtěla vrátit k původní myšlence kulturního využití objektu.
Jan CHABR, radní pro majetek pražského magistrátu /TOP 09/
My jsme se tu nemovitost snažili získat. Ten objekt a pozemky vedle něj mají hodnotu zhruba 65 000 000 podle našeho znaleckého posudku, nicméně protistrana chtěla cenu okolo 135 000 000. My jsme za to nabízeli i pozemky v katastrálním území Dolních Počernic to jsou jako náhradu na to nereagovali.
David VONDRÁČEK, redaktor
Poté, co počátkem února letošního roku začalo padat zdivo secesního objektu do ulice, dochází státním i samosprávním orgánům trpělivost. Poprvé se opravdu vážně začíná mluvit o vyvlastnění, které se u nás po roce 1989 ještě u kulturní památky neuskutečnilo.
Pavel UHL, právník
V těch zemích západoevropské právní kultury, ze kterých se snažíme nejvíce brát inspiraci, ten proces toho vyvlastnění je běžnější, a to nejenom v této oblasti. Samozřejmě tam platí ten právní rámec za náhradu a ve veřejném zájmu.
Jan CHABR, radní pro majetek pražského magistrátu /TOP 09/
Pakliže to dojde do fáze, ve které se nacházíme i v případě Nádraží Vyšehrad, tak je to nějaké ultima ratio, které si myslím, že bude muset být používatelné, protože jinak to bude pokračovat jako nástroj spekulantů, kteří budou se snažit vědomě skupovat historicky chráněné objekty ve špatném stavu na zajímavých atraktivních lokalitách tak, aby se staly vlastníky lukrativních pozemků pro výstavbu úplně něčeho jiného. Takže i to vyvlastnění přichází za předpokladu splnění mnoha přísných podmínek.
Karel SVOBODA, odborník na postsovětský prostor, FSV UK
Současná právní úprava v zásadě vychází z koncepce, kterou přinesl zákon už v roce 1987. V současné době se připravuje nový zákon o vyvlastnění.
David VONDRÁČEK, redaktor
Během několika měsíců by měl nový zákon o vyvlastnění přijít do parlamentu. Měl by řešit i to, kdo bude vyvlastňovatelem, zda samosprávy nebo státní orgány.
Pavel SVOBODA, poslanec, člen výboru pro vědu, vzdělání a kulturu /TOP 09/
Jakmile se vypořádají připomínky v tom mezirezortním připomínkovém řízení a přijde nám sem do Sněmovny, tak je to ten standardní legislativní proces se třemi čteními.
David VONDRÁČEK, redaktor
Váš odhad, jak dlouho by to mohlo trvat?
Pavel SVOBODA, poslanec, člen výboru pro vědu, vzdělání a kulturu /TOP 09/
Určitě mnoho měsíců.
zdroj: Reportéři ČT, Česká televize, 27. 2. 2023