PrazskyPatriot.cz: Směna zchátralého vyšehradského nádraží za stavební parcely vázne na ceně, dělá se nový posudek

Vedení Prahy jedná už řadu týdnů s vlastníkem bývalého vyšehradského nádraží o možnosti chátrající kulturní památku vyměnit za městské parcely v Dolních Počernicích, které mají sloužit k výstavbě rodinných domů. Vlastník nádraží požaduje o desítky milionů korun víc, než je hodnota budovy podle dva roky starého posudku. Magistrát proto nechal připravit aktuální posudek, dokončen by měl být do konce května. Serveru Pražský patriot to včera řekl radní Prahy pro majetek Jan Chabr (TOP 09).

Na secesní skvost pod Vyšehradem není hezký pohled. Více než sto let stará budova je v dezolátním stavu. Hlavní město už nějaký čas s vlastníkem stavby, kterým je společnost Rail City Vyšehrad, jedná o směně za dolnopočernické pozemky. Na tyto pozemky existuje zastavovací studie, podle které by tam měly vzniknout rodinné nebo menší řadové domy.

Jednání se protahují kvůli finančnímu vypořádání. Podle Chabra mají pozemky hodnotu zhruba 120 milionů korun. A nádraží 67 milionů, jak ukázal posudek města, který je však z roku 2019. Majitel nádraží by tak musel při směně výrazně doplácet nebo by dostal jen část pozemků.

To se mu nelíbí, proto s ohodnocením budovy ze strany Prahy dlouho nesouhlasí. „Naše společnost pracuje se zcela jinými posudky a je zřejmé, že je nutné hledat kompromis,“ uvedla už před rokem a půl jednatelka Rail City Vyšehrad Renata Štemberová.

„Zadali jsme proto revizní posudek, který uvede aktuální hodnotu nádraží. Měli bychom ho mít do konce května,“ sdělil Chabr.

Podle něj se není při aktuální dezolátním stavu nádraží možné spoléhat jen na dohodu o směně pozemků. Byl proto i aktivován proces vedoucí k možnému vyvlastnění, ale s ohledem na podmínky stanovené zákonem o státní památkové péči je to běh na dlouhou trať. Hlavní město alespoň zahájilo úkony, které mu umožňuje zákon. Jednou z nutných podmínek zahájení vyvlastnění je totiž vyčerpání všech možností, jak daný objekt získat.

„I proto se pokoušíme o směnu a zadali jsme nový posudek. Nicméně se obávám, že výhledově nebudeme mít dostatek podkladů k tomu, abychom prokázali, že byly splněny všechny podmínky pro vyvlastnění,“ naznačil Chabr, že tímto způsobem se městu asi nepodaří nádraží získat a následně zachránit.

Památkáři a stavení úřad podle něj průběžně monitorují skutečný stav nemovitosti. Mohou totiž nařídit vlastníkovi, aby provedl práce, které zabrání nenávratné devastaci stavby. Když nezareaguje, tak pak může práce provést samospráva a peníze po vlastníkovi požadovat.

„Pokud k tomu dojde, zajišťovací práce by měla provést Praha 2, na jejímž území nádraží stojí. Ale hlavní město by v takovém případě bylo připraveno financování pokrýt. Budovu nemůžeme nechat spadnout,“ pokračoval Chabr.

Již před pár měsíci se v médiích objevily informace, že se vlastník snaží budovu převést na kyperskou firmu. Tím by se komunikace ještě více zkomplikovala. „Je těžké už dnes doručovat jakoukoli písemnost českému vlastníkovi. A zkuste to dělat, když je vedený na Kypru. Zdá se mi to jako účelový krok,“ podotkl Chabr.

Podle jeho informací se převod zatím nezdařil, protože byl úřady zamítnut kvůli námitce, kterou podal jeden z věřitelů české společnosti.

Další možností, jak by mohlo dojít k záchraně nádraží, je prodej soukromému investorovi. „Mám indicie, že s někým jednají, ale potenciální zájemce odrazuje neprůhledná vlastnická struktura a závazky spjaté s budovou. Ale jestli se skutečně jednají, nemám potvrzené. Oni to nemusí nikomu sdělovat,“ dodal radní pro majetek.

Budova nádraží pod Vyšehradem vznikla v letech 1904 až 1905, provoz nádraží byl zastaven na začátku šedesátých let. Od té doby budova postupně chátrá. Na přelomu tisíciletí byla vyhlášena kulturní památkou, což její devastaci nezastavilo.

V roce 1990 proběhla nezdařilá rekonstrukce, v jejímž důsledku došlo k promáčení stropů, což budovu poškodilo ještě víc. Během 90. let zde navíc proběhl incident se squatujícím bezdomovcem, kterému se omylem podařilo nádraží podpálit. Vzniklý požár sice nebyl fatální, na druhou stranu budově v již tak dezolátním stavu taktéž moc nepomohl.

Naděje svitla, když nad secesní budovou v roce 2001 převzal patronát Národní památkový ústav a prohlásil ji za kulturní památku. Paradoxně se díky tomu situace dále zkomplikovala, což dokazují budoucí vleklé spory o její vlastnictví.

V témže roce České dráhy podepsaly nájemní smlouvu s neziskovou organizací Nádraží z.s., jež chtěla budovu přetvořit na multifunkční kulturní centrum. Ambiciózní projekt byl veřejností kvitován s povděkem, na původní podobě budovy by se podepsal minimálně, a zamýšlená kompletní renovace měla potenciál vyřešit zoufalou situaci v rovině bezpečnostní i estetické.

Projekt nebyl realizován, a to v důsledku transformace státního podniku České dráhy z roku 2003. Tehdy se totiž národní dopravce rozpadl na dvě nástupnické společnosti – původní České dráhy a Správu železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic). Mezi těmito státními organizacemi téměř ihned zavládly vleklé spory o nemovitosti v majetku původních Českých drah a nejasná situace vyústila mimo jiné k vypovězení nájmu spolku Nádraží.

O rok později se obě organizace shodly, že znovu vidí potenciál ve zřízení železniční zastávky Praha – Vyšehrad. Budova nádraží byla pro tento záměr kvůli platným omezením nepoužitelná a tak došlo k jejímu zařazení do veřejné aukce.

O koupi nádraží měla zájem radnice městské části Prahy 2, ta ale doplatila na striktní předpisy o transparentnosti ve veřejné správě, které po ní požadovaly zveřejnění zamýšleného podání ještě před datem uzavření nabídek a konání aukce.

Radnici tak nebylo těžké v roce 2007 přeplatit. Nádraží Vyšehrad se dostalo do vlastnictví společnosti TIP Estate.

Firma v roce 2008 bez potřebných povolení zbourala dřevěnou hrázděnou čekárnu a vykácela přilehlé aleje lip a topolů v okolí nádraží. Tím se dostala do konfliktu s řadou státních institucí, včetně Národního památkového ústavu, České inspekce životního prostředí i Drážním úřadem.

Pokutována byla maximální částkou 100 tisíc korun, což ale firmu k žádné výjimečné rekultivační aktivitě nemotivovalo. Projekt na výstavbu dvou prosklených administrativních budov s podzemními garážemi se v místě nepodařil realizovat, proti byli především památkáři.

„Dědictví minulých let se nevratně podepsalo především na technickém stavu secesní památky, do které stát desítky let neinvestoval. Svalovat vinu za aktuální stav památky na současného vlastníka je přinejmenším nekorektní. Situaci neprospělo ani zdlouhavé, mnoho let trvající územní řízení, než se podařilo získat potřebná povolení pro rekonstrukci původní nádražní budovy a dostavbu dvou objektů, které mají tvořit nový polyfunkční komplex,“ postěžovala si již dříve v tiskovém prohlášení společnost Rail City Vyšehrad na fakt, že nebyl umožněn projekt u nádraží.


Jan Puci: Směna zchátralého vyšehradského nádraží za stavební parcely vázne na ceně, dělá se nový posudek, prazskypatriot.cz, 11. května 2021 17:35