Léta chátrající nádraží Vyšehrad v Praze 2 změnilo majitele. V katastru nemovitostí stojí, že budovu vlastní společnost Vyšehrad Rezidence se sídlem v první městské části, která se věnuje pronájmu a správě vlastních nebo pronajatých nemovitostí.
„Jediné, co mohu říct , je, že kupující je renomovaná evropská developerské společnost, která bude objekt developovat do opravdu hezkého projektu tak, jak si dané místo již dlouhou dobu zaslouží,“ reagoval pro Právo právní zástupce firmy Ondřej Plánička.
Otázku, co vlastník zamýšlí, nechal bez odpovědi. „Rád propojím na kupujícího, jak to jen bude možné,“ sdělil.
Server Seznam Zprávy uvedl, že developer a investor Milorad Miško Miškovič, který stál například u proměny pražského Karlína s firmou Karlin Port Real Estate, plánuje místo nádraží přibližně 170 malometrážních bytů.
„Vytvoříme něco, co se bude navenek chovat jako hotel. Bude mít i veškeré služby a 11 retailových jednotek, které budou i pro veřejnost,“ řekl už dříve pro SZ Byznys s tím, že výstavba potrvá zhruba dva roky. Praha 2 situaci bedlivě sleduje. „Osud nemovité kulturní památky nám není lhostejný, proto se budeme o budoucnost objektu i nadále zajímat,“ ujistila mluvčí úřadu Andrea Zoulová.
Zastupitel druhé části Jaroslav Němec ( Piráti), který stál u zrodu petice Zachráníme nádraží Vyšehrad, vnímá změnu majitele jako naději na opravení. „Věřím, že se situace konečně změní, již jen tím, že nový vlastník má své plány. Věřím, že nádraží Vyšehrad má konečně naději na vstání z popela jako fénix,“ těší ho.
Připomněl, že k nádražní budově patří i sousední dva pozemky po stranách, které lze zastavět. Předpokládá, že se o to nový vlastník pokusí. „Využití nádražní budovy či přístaveb je věcí vlastníka. Platné stavební povolení bylo pro administrativní budovy,“ poznamenal k tomu, jaké využití považuje za nejvhodnější.
Nyní je podle něj nejdůležitější oprava památky, která dospěla do kritického stavu. Do budovy teče, ze stěn opadávají velké kusy fasády a římsy. Kvůli tomu bylo nutné oplotit na podzim roku 2020 kus chodníku a loni dokonce i cesty.
Secesní budova vyrostla v letech 1904 až 1905 podle projektu Antonína Balšánka, spoluautora Obecního domu v Praze 1. Vlaky na místě přestaly zastavovat v 60. letech. Nádraží není možné obnovit kvůli nevyhovujícím technickým parametrům. Metropole původního majitele několikrát pokutovala, zahájila kroky k vyvlastnění. Bez úspěchu.
České dráhy budovu s okolím prodaly v roce 2007 firmě TIP Estate, která rok nato nelegálně vykácela okolní stromy a zbourala hrázděnou čekárnu. Roku 2014 byla zrušena výhybna. O koupi se zajímalo několik subjektů, v plánu bylo multikulturní centrum s knihkupectvím, kavárnami, galerií či kinosálem nebo umístění Slovanské epopeje Alfonse Muchy.
V polovině října 2020 se nádraží začala propadat střecha. Praha 2 podala trestní oznámení na soukromého vlastníka, kterého podezírala z obecného ohrožení. Stavební úřad vlastníkovi mimo jiné nařídil zajistit dům proti klimatickým vlivům, zejména zakrýt střechu.
V roce 2021 vedení Prahy jednalo s vlastníkem o možnosti památkově chráněnou budovu vyměnit za městské pozemky v Dolních Počernicích určené ke stavbě rodinných domů. Soudní exekutor týž rok uvalil exekuci na chátrající budovu kvůli tomu, že majitelé opakovaně neumožnili pracovníkům stavebního úřadu Prahy 2 provést kontrolu.
Secesní budova vyrostla v letech 1904 až 1905 podle projektu Antonína Balšánka
Lucie Fialová: Z nádraží Vyšehrad vzniknou malé byty, Právo, 12. 2. 2024
