| Praha 2-Vyšehrad, čp. 86 Svobodova |
| 50° 04′ 03.89“ N, 014° 25′ 12.11“ E |
| 1872 15. 8. zahájení provozu, 1904 přestavba, nová budova |
| autor: Jan Heindl, Jan Šebek |
| stavební firma: A. Lanna, Bratři Kleinové |
| Kulturní památka – Městská památková rezervace |
Součástí podmínek koncese BWB bylo propojení trati do Plzně končící na Smíchově se stávajícími pražskými nádražími. To se však nestalo a úkolu se po více než deseti letech po zahájení provozu na Smíchově zhostila KFJB. Stavební práce probíhaly v rámci stavby trati z Gmündu do Prahy a prováděly je firmy Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů podle plánů Jana Šebka. Pražská spojovací dráha zahájila provoz s nákladní dopravou 15. srpna 1872. Nádraží Františka Josefa bylo spojeno se Západním nádražím BWB druhou kolejí vinohradského tunelu, a dále bylo napojeno spojkou na výhybnu Hrabovka na severní straně Vítkova. Nádraží BEB, dnes Smíchov-Severní nástupiště, bylo na severní zhlaví na předmostí Železničního mostu napojeno později. Trojúhelník v Nuselském údolí byl uzavřen spojkou z výhybny Vyšehrad do Vršovic otevřenou 1. listopadu 1882. Osobní doprava na těchto spojkách byla zahájena 1. října 1888. U výhybny Vyšehrad byla zřízena zastávka a v ulici Na Slupi byly navrženy manipulační koleje pro skládku uhlí. Původní staniční budova byla malá, jednopatrová, směrem k řece měla hrázděný domek se skladem a se záchody. Ke stanici patří rovněž dochované stavědlo na východním předmostí viaduktu u Železničního mostu. V letech 1891 a 1899 byla staniční budova rozšířena. V roce 1904 bylo nádraží přestavěno a původní budovy byly při tom zbořeny, dochoval se jen strážní domek při výjezdu z nádraží na viadukt. Nová nádražní budova byla postavena v secesně historizujícím slohu podle projektu architekta Jana Heindla, stavitele na Žižkově a adjunkta ředitelství c. k. státních drah, z dubna 1904. Do ulice je dvoupatrová, na straně nástupiště jednopatrová, jelikož staniční pláň je na několik metrů vysokém náspu. Uliční fasáda je osově symetrická se zdůrazněnou střední částí se dvěma symetrickými věžovými nástavbami a nižšími bočními křídly, na straně kolejiště je po celé délce představené kryté nástupiště se střechou nesenou zdobenými litinovými sloupy. Mezi kolejemi vzniklo hrázděné ostrovní nástupiště spojené s novou výpravní budovou podchodem ústícím dále na ulici. V roce 1960 bylo nádraží Vyšehrad zrušeno jako stanice, nicméně je stále využíváno jako výpravna. Budova z let 1904–05 je zachována s původními architektonickými prvky bez rušivých zásahů. To platilo rovněž pro ostrovní nástupiště. Původní dekorativní dřevěné prvky se uplatnily i u horní části strážního domku. Původní je rovněž kované oplocení při Svobodově ulici. Do památkové ochrany jsou zahrnuty hlavní budova, čekárna a strážní domek. Památkově chráněná hrázděná čekárna ostrovního nástupiště byla na konci roku 2007 novým majitelem neoprávněně zbořena. V roce 2016 budova chátrá již 26 let a je v kritickém stavu. Vzhledem k dlouhodobé nečinnosti vlastníka se uvažuje o vyvlastnění budovy.
Literatura:
JH [Jiří Hilmera] čp. 86/VI, in: Růžena Baťková (ed.), Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, Praha 1998, s. 760; jjo [Jan Jakub Outrata], Železniční stanice Praha-Vyšehrad, in: Hana Hlušičková (ed.), Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III, Praha 2003, s. 232–233; Lukáš Beran – Vladislava Valchářová (eds.), Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, Praha 2007, s. 51.
Dokumentace:
Historická stavební dokumentace budovy z r. 1904
Třídění:
původní: I.60.02 – železniční zastávka; I.60.01 – železniční nádraží
Související objekty:
V009921 železniční most
Zpracoval:
Michal Zlámaný, Lukáš Beran; foto Petr Vorlík (2002) a Lukáš Beran (2012)
Zdoj: http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V004036