Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku. Praha, železniční stanice Vyšehrad, z toho jen: hlavní budova, čekárna a strážní domek.

Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka V Praze dne
č.j. 3812/2000 Mgr. Vajčner/434 19. 12. 2000

Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče vydává toto

r o z h o d n u t í :

Ministerstvo kultury p r o h l a š u j e podle § 3 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, část areálu železniční stanice Praha-Vyšehrad v Praze na Vyšehradě, který je tvořen hlavní budovou čp. 86 (pozemek parcelní číslo 286), čekárnou (pozemek parcelní číslo 287), strážním domkem (pozemek parcelní číslo 288), k.ú. Vyšehrad, Praha 2, za kulturní památku.

O d ů v o d n ě n í

Ministerstvo kultury zahájilo na základě návrhu, který podal dne 29.2.2000, č.j. 1676/OO/Dok/Ou/Rů, Pražský ústav památkové péče, Národní 37, 110 00 Praha 1, řízení o prohlášení areálu železniční stanice Praha-Vyšehrad v Praze na Vyšehradě, za kulturní památku. Podle tohoto návrhu je areál tvořen: 1) hlavní budovou čp. 86 (pozemek parcelní číslo 286), 2) čekárnou (pozemek parcelní číslo 287), 3) strážním domkem (pozemek parcelní číslo 288), 4) kolejištěm, ohradní kamennou zdí a ostatní plochou (pozemek parcelní číslo 284/1), 5) kašnou, sochami lva, vodníka a medvěda (vše umístěno na pozemku parcelní číslo 284/1), k.ú. Vyšehrad, Praha 2. Pražský ústav památkové péče ve svém návrhu uvedl, že areál železniční stanice Praha-Vyšehrad je příkladem vynikající secesní architektury spojené s kvalitními prvky uměleckého řemesla i tesařskými detaily. Celý areál vytváří vzácně zachovaný architektonický a funkční celek zpočátku 20. století. Nádraží v Praze na Vyšehradě rovněž významným způsobem dokládá rozvoj pražské železniční sítě a navazuje na trasu Železničního mostu.

V řízení se vyjádřil, na základě § 3 odst. 1 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, Magistrát hl. m. Prahy, odbor památkové péče, a ve svém stanovisku ze dne 24.7.2000, značka OPP 40541/00/Poš, vyjádřil souhlas s prohlášením areálu železniční stanice Praha-Vyšehrad stím, že celý areál byl postaven v secesním stylu vletech 1904 až 1905 a zejména hlavní budova je zajímavým příkladem tzv. organické secese s bohatým štukovým rostlinným dekorem.

Podle § 3 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, byl v řízení vyrozuměn dopisem ze dne 18.5.2000, č.j. 3812/2000, vlastník věci, České dráhy, s.o., nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, a bylo mu umožněno vyjádřit se k podanému návrhu. České dráhy, s.o. ve svém stanovisku ze dne 1.6.2000, č.j. 879/00-031, uvedly, že k navrhovanému rozsahu areálu železniční stanice Praha-Vyšehrad vyslovujízásadní výhrady, a to vyloučit z návrhu na prohlášení věci za kulturní památku soubor sochařských děl tvořený kašnou a sochami lva, vodníka a medvěda a kolejiště s ohradní kamennou zdí i s pozemkem parcelní číslo 284/1. Kašna a sochy lva, vodníka a medvěda historicky do navrženého souboru nenáleží, tyto předměty byly do areálu pravděpodobně pouze zapůjčeny sochařem Karlem Novákem na přelomu 40. a 50. let 20. století. Věci nejsou ve vlastnictví státu s právem hospodaření Českých drah, s.o. a nikdy nebyly vedeny v majetku Českých drah, s.o. Kolejiště v areálu železniční stanice je součástí jednoho z nejdůležitějších tahů sítě celostátních drah, který má v dohledné době projít rozsáhlou rekonstrukcí v rámci výstavby tzv. III. koridoru, při které bude provedena zásadní úprava spojená mimo jiné i s posunem jednotlivých kolejí.

Hlavní budova, složená ze středního třítraktového objektu a přímých dvoutraktových křídel, vyrovnává na výšku patra rozdíl v úrovni ulice a zvýšeného kolejiště. Náročně členěná fasáda objektu je bohatě zdobena architektonickými a uměleckými prvky. Nástupiště je kryto dřevěnou konstrukcí s dřevěnými zasklenými stěnami. Budova čekárny stojící na protější straně kolejiště naproti hlavní budově je přízemní budova z hrázděného zdivá. Dřevěné prvky konstrukce jsou členěny vyřezávanými historizujícími detaily. Strážní domek je z ulice patrový, z kolejiště přízemní. Uliční fasáda je členěna pásovou rustikou a zakončená profilovanou římsou, obě boční fasády vybíhají do trojúhelných štítů s dřevěnými výplněmi.

Ministerstvo kultury vyhodnotilo všechny předložené důkazy a rozhodlo o prohlášení části areálu železniční stanice Praha-Vyšehrad v Praze na Vyšehradě, který je tvořen hlavní budovou čp. 86 (pozemek parcelní číslo 286), čekárnou (pozemek parcelní číslo 287), strážním domkem (pozemek parcelní číslo 288), k.ú. Vyšehrad, Praha 2, za kulturní památku, protože tyto součásti areálu ve své souhrnné památkové hodnotě jednoznačně splňují ustanovení § 2 výše citovaného památkového zákona. Ministerstvo kultury uznalo námitky vlastníka za opodstatněné a za kulturní památku neprohlásilo kašnu, sochy lva, vodníka a medvěda a kolejiště s ohradní kamennou zdí a s pozemkem parcelní číslo 284/1. Výše uvedené sochy a kašna jsou s největší pravděpodobností díly sochaře Karla Nováka, do areálu nádraží instalované druhotně kolem poloviny 20. století. Toto tvrzení je opřeno o sdělení dcery sochaře Karla Nováka, paní Ludmily Novákové, na základě kterého požádali dopisem ze dne 4.5.2000 Ing. Vojtěch Haluza a Helena Haluzová o navrácení předmětných sochařských děl. Dalšími závažnými skutečnostmi jsou absence vlastnického vztahu Českých drah, s.o. k těmto dílům a to, že tyto solitéry stylově ani tématicky nezapadají do konceptu nádražního areálu. Také v odborném popise historického nádraží Praha-Vyšehrad v Uměleckých památkách Prahy (Růžena Baťková a kol., Academia 1998, Nové Město-Vyšehrad, s. 760) nejsou výše uvedená díla zmíněna. V případě kolejiště s ohradní kamennou zdí a s pozemkem parcelní číslo 284/1 se Ministerstvo kultury přiklonilo k názoru, že z důvodu závažných provozních obtíží v kontextu zásadní rekonstrukce dráhy v rámci výstavby tzv. III. koridoru nelze tuto součást nádraží zahrnout do areálu kulturní památky.

P o u č e n í

Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení ( § 44 zákona  číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči). Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem doručení a nelze se proti němu odvolat.

Ing. Jaroslava Stocklová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
v odboru památkové péče Ministerstva kultury


zdroj: http://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=744567